Skupina SASA je důležitým prvkem v mém životě,
který je stálý a který mě nikdy neopustí.

SASA je moje zázemí! A pro mě jediné bezpečné místo, kde vím, že i když řeknu cokoliv z toho, co se mi v životě stalo, budu stále přijímaná s láskou a s úctou! A to pro mě hrozně moc znamená! Děkuji všem členkám SASA za to bezpečné a láskyplné prostředí, které SASA nabízí!

Nejdůležitější na tom je skutečnost, že v tom nejsem sama, protože to, co nejvíc bere sílu, je hluboce zakořeněný pocit těžké životní osamělosti a izolace.

Nejsem sama, jak jsem si vždycky myslela. Je nás víc! Smutné, ale zároveň i podporující

„Jsem oběť zneužívání v dětství a znásilňování v dospělosti“… tuto větu stále nejsem schopna nahlas vyslovit

Když mi bylo deset, z dítěte jsem se začala stávat ženou. Táta si toho všimnul a náležitě to „ocenil“

Mám pocit, že mlčím celý život. O těch podstatných věcech...

Na veškeré mé problémy a zážitky od mala platil v naší rodině přísný zákaz mluvení.

Svého otce ztratila, když mi bylo deset. Ano, pořád žije, i když od těch událostí uplynulo už třicet let.