Znovu jsem si teď pročítala příběhy a rozhodla jsem se, že je na čase přidat i ten svůj.

Na veškeré mé problémy a zážitky od mala platil v naší rodině přísný zákaz mluvení. Vyrůstala jsem v katolické rodině, kde bylo vše naprosto zakázáno. A přesto tam bylo veliké násilí, tyrani…

V osmi letech jsem zažila jedno z prvních zneužití starým panem. Pak zneužívání v rodině… Od jedenácti let jsem začala kouřit, pit a hulit marihuanu a začal můj velice promiskuitní život plný drog, znásilněni, zneužití, chlastu a nenávisti k sobě samé. Následovalo pár pokusů o sebevraždu, anorexie, bulimie, sebepoškozovaní, touha po bolesti a smrti. Na víru jsem absolutně zanevřela. Absolvovala jsem nějaké hospitalizace na psychiatrii…

Poté jsem se vdala a otěhotněla… Dnes mám čtyřletého syna a druhé miminko čekám. Je to rok, co se mi to všechno vrátilo a začaly neskutečné problémy v manželství, má bezradnost ve výchově. Poprvé jsem navštívila svépomocnou skupinu SASA. Byl to šok. Zjistit, že emoce, touha po normálním životě, zařazení se do společnosti, přijetí sebe sama a další a další věci jsou stejné… Různorodost příběhů, a následky stejné… Bylo to pro mě velmi silně. Nedokázala jsem promluvit, tak jsem si řekla, že alespoň napíšu, protože jsem též maminka a chápu jiný příspěvek, tak aby autorka věděla, že není sama. Jinak, co se i závislosti týká, momentálně nic neberu, pár měsíců díky těhotenství… Už nevím, co dodat, tak vám děkuji za čas a prostor a držte se.

(E.O.)